V každodenním shonu často jíme automaticky. Nezřídka si ani nevzpomínáme, co jsme vlastně obědvali. Přitom právě návrat pozornosti k jídlu může změnit nejen náš vztah k němu, ale i k sobě samým. A může být klíčem ke zdravějšímu trávení, větší spokojenosti i prevenci přejídání.

„Já vím, co mám jíst, ale…“ Tuhle větu slýchám od klientů častěji, než si myslíte. Vědět, co jíst, totiž nestačí. Problém není v nedostatku informací. A řešení není ve větší disciplíně, ale v méně restrikcích.

Chuť na sladké není otázkou slabé vůle, a když pochopíte, proč vznikají, dokážete je zvládnout – bez zákazů či jiných radikálních řešení.

Stává se vám, že po dlouhém nebo intenzivním tréninku přijdete domů a lednice se najednou stává tím nejpřitažlivějším místem v domácnosti? A touha sáhnout po něčem sladkém je skoro neodolatelná? Nejste v tom sami! Zejména vytrvalostní sportovci, jako běžci, cyklistéa triatlonisté, to znají moc dobře.