Na jedné straně stojí optimální vztah k jídlu, na druhé klinicky diagnostikovaná porucha příjmu potravy. Mezi nimi se však nachází zrádná oblast narušeného stravování, o které se příliš nemluví, a přesto v ní dnes setrvává obrovské množství lidí.

„Já vím, co mám jíst, ale…“ Tuhle větu slýchám od klientů častěji, než si myslíte. Vědět, co jíst, totiž nestačí. Problém není v nedostatku informací. A řešení není ve větší disciplíně, ale v méně restrikcích.